Jak funguje normální střevo?
Normální frekvence stolice je různá a může se pohybovat od třikrát denně až po jednou týdně. Za běžných okolností střevo a prstence svalů kolem řitního otvoru (anální svěrač) spolupracují, aby zajistily, že se obsah střeva vyprázdní pouze tehdy, když jsme na to připraveni.
Anální svěrač tvoří dva hlavní svaly:
- Vnitřní svěrač, který udržuje konečník uzavřený v klidovém stavu.
- Zevní svěrač, kterým kontrolujeme uzavření konečníku při námaze, například při kašli nebo nutkání na stolici.
Správnou funkci vyprazdňování zajišťuje souhra těchto svalů, jejich inervace (nervové zásobení) a schopnost vnímat pocity uvnitř konečníku a análního kanálu. To vše přispívá k udržení kontroly nad stolicí, tedy k tzv. kontinenci. Když se stolice dostane do konečníku, vnitřní sval análního svěrače se automaticky uvolní a otevře horní část análního kanálu. To umožňuje citlivým nervům v horní části řitního kanálu rozlišit, zda se jedná o plyn, tekutou nebo normální stolici. Zevní anální svěrač lze vědomě stlačit, čímž se oddálí vyprazdňování, pokud není vhodná chvíle jít na toaletu. Stlačením vnějšího svěrače dojde k vytlačení stolice z řitního kanálu zpět do konečníku, kde zůstává uložena do doby, než je možné se bezpečně a pohodlně vyprázdnit.
Jaké skupiny lidí mají větší pravděpodobnost výskytu anální inkontinence?
K inkontinenci stolice nejčastěji dochází poškozením svalů nebo nervů análního svěrače. Jednou z nejčastějších příčin je poranění svalů nebo nervů svěrače při porodu – toto poranění může být nebo skryté. Svěrač může být poraněn i při úraze v oblasti konečníku, infekci, operaci, poranění nebo onemocnění nervové soustavy (např. roztroušená skleróza), zánětlivém onemocnění střev (např. kolitida) nebo dráždivém tračníku. Vyšší riziko anální inkontinence je také po prodělané radioterapii v pánevní oblasti, po operaci prolapsu konečníku či řitního otvoru, nebo po operaci tlustého střeva. Tento problém může postihovat děti s vrozenou vadou análního svěrače již od narození, stejně jako starší osoby, u nichž dochází s věkem ke ztrátě síly análního svalstva. Zvýšené riziko anální inkontinence mají také ženy trpící močovou inkontinencí.
Jak se inkontinence stolice hodnotí?
Prvním krokem je pohovor s lékařem, který pomocí cílených otázek zhodnotí stupeň obtíží a příčinu inkontinence. Rozhovor zahrnuje anamnézu porodů, prodělaných onemocnění, úrazů a aktuálně užívaných léků. Následuje fyzikální vyšetření anální oblasti, vyšetření funkce svěračů, nervové funkce při použití jednoduchých tlakoměrů nebo ultrazvuku (tenká sonda v análním kanálu, sonda proti perineu - oblast mezi pochvou a konečníkem). Podle konkrétní situace mohou být doplněna další specializovaná vyšetření.
Jaké jsou možnosti léčby?
Léčba závisí na příčině a závažnosti obtíží. Většinou se postupuje od jednodušších opatření ke specializovaným metodám.
Svépomocná opatření
- Stravovací návyky – Dbejte na vyváženou stravu a dostatečný příjem tekutin (1,5–2 litry denně). Vyhněte se nápojům s obsahem kofeinu a alkoholu, které mohou problémy s anální inkontinencí zhoršovat.
- Pravidelné vyprazdňování – Pokuste se vytvořit návyk vyprazdňovat se ve stejnou denní dobu, ideálně po jídle.
- Správná poloha při vyprazdňování – Doporučuje se podložit nohy malou stoličkou, aby byl konečník v přirozenější pozici. Vyvarujte se tlačení pomocí břišního tlaku.
- Péče o pokožku v okolí řitního otvoru – Po stolici používejte jemný toaletní papír, ideálně omyjte oblast vodou. Vyhýbejte se parfémovaným mýdlům a vlhčeným ubrouskům s alkoholem.
- Oblečení – Noste prodyšné, bavlněné spodní prádlo a vyhýbejte se těsnému oblečení.
- Cvičení pánevního dna/análního svěrače – Svaly pánevního dna pomáhají kontrolovat kontinenci jak moči, tak stolice. Správné a pravidelné cvičení na posílení svalů análního svěrače může vést ke zlepšení problémů s anální inkontinencí. Využívají se i specializované metody, jako je biofeedback nebo elektrická stimulace.
Léky
Léky mohou ovlivnit rychlost peristaltiky střev, konzistenci stolice nebo úplnost střevního vyprazdňování.
Nervová stimulace
Jedná se o ambulantní metodu, při níž se do kůže v oblasti nad kotníkem zavádějí tenké jehličky podobné akupunkturním. Ty stimulují nervy, které ovlivňují činnost střev a močového měchýře. Pomáhá zejména při náhodném úniku stolice či naléhavém nutkání na stolici (fekální urgence).
Sakrální neuromodulace
Je pokročilá forma nervové stimulace, která využívá elektrické impulzy k udržení uzavřeného análního svěrače. Metoda je vhodná pouze pro osoby, které mají slabý, ale neporušený svěrač. Elektrody se zavádějí pod kůži v dolní části zad a stimulují nervy ovládající spodní část střeva a anální otvor. Zlepšení nebo úplné vymizení příznaků bylo zaznamenáno u 50–83 % pacientů.
Chirurgický zákrok
Pokud je nutné chirurgické řešení, je pacient odesláni na specializovanou chirurgickou ambulanci, kde se domluví konkrétní typ operačního výkonu. Před operací probíhá podrobné poučení o možných přínosech i rizicích zákroku.
Typy zákroků:
- Sfinkteroplastika análního svěrače - Chirurgická oprava poškozeného nebo přerušeného svěrače – cílem je obnovení jeho funkce.
- Endoskopická radiofrekvenční terapie - Pomocí tepelné energie se v oblasti svěrače vytvoří fibróza (jizvení), která vede ke stažení svalového prstence. Obvykle se provádí v lokální anestezii.
- Antegrádní irigace - Vyplachování tlustého střeva vodou pomocí trubice zavedené přes břišní stěnu.
- Implantace umělého análního svěrače - Pod kůži v okolí konečníku se umisťuje nafukovací manžeta, která napodobuje funkci svěrače a umožňuje kontrolu nad vyprazdňováním.
- Stimulační graciloplastika - Vytvoření nového análního svěrače ze stehenního svalu.
- Stomie - Chirurgicky vytvořený vývod střeva přes břišní stěnu. Používá se jako poslední možnost, pokud není k dispozici žádná vhodná léčba.
Po každém typu léčby je důležité zhodnocení jejího úspěchu. Pokud nedošlo ke zlepšení nebo je výsledek nedostatečný, měl by lékař s pacientem probrat další možné kroky v léčbě anální inkontinence. V případě, že se pacient rozhodne v léčbě nepokračovat, jsou k dispozici možnosti praktické a psychické podpory. Ve výjimečných případech lze použít i pomůcky, například anální zátku. Existují také specializovaní poradci pro kontinenci a podpůrné skupiny, které mohou pacientům pomoci lépe zvládat každodenní situace spojené s tímto onemocněním.