Jak funguje normální střevo?
Normální frekvence stolice je různá a může se pohybovat od třikrát denně až po jednou týdně. Za běžných okolností střevo a prstence svalů kolem řitního otvoru (anální svěrač) spolupracují, aby zajistily, že se obsah střeva vyprázdní pouze tehdy, když jsme na to připraveni.
Anální svěrač tvoří dva hlavní svaly:
- Vnitřní svěrač, který udržuje konečník uzavřený v klidovém stavu.
- Zevní svěrač, kterým kontrolujeme uzavření konečníku při námaze, například při kašli nebo nutkání na stolici.
Správnou funkci vyprazdňování zajišťuje souhra těchto svalů, jejich inervace (nervové zásobení) a schopnost vnímat pocity uvnitř konečníku a análního kanálu. To vše přispívá k udržení kontroly nad stolicí, tedy k tzv. kontinenci. Když se stolice dostane do konečníku, vnitřní sval análního svěrače se automaticky uvolní a otevře horní část análního kanálu. To umožňuje citlivým nervům v horní části řitního kanálu rozlišit, zda se jedná o plyn, tekutou nebo normální stolici. Zevní anální svěrač lze vědomě stlačit, čímž se oddálí vyprazdňování, pokud není vhodná chvíle jít na toaletu. Stlačením vnějšího svěrače dojde k vytlačení stolice z řitního kanálu zpět do konečníku, kde zůstává uložena do doby, než je možné se bezpečně a pohodlně vyprázdnit.
Jaké skupiny lidí mají větší pravděpodobnost výskytu anální inkontinence?
K inkontinenci stolice nejčastěji dochází poškozením svalů nebo nervů análního svěrače. Jednou z nejčastějších příčin je poranění svalů nebo nervů svěrače při porodu – toto poranění může být nebo skryté. Svěrač může být poraněn i při úraze v oblasti konečníku, infekci, operaci, poranění nebo onemocnění nervové soustavy (např. roztroušená skleróza), zánětlivém onemocnění střev (např. kolitida) nebo dráždivém tračníku. Vyšší riziko anální inkontinence je také po prodělané radioterapii v pánevní oblasti, po operaci prolapsu konečníku či řitního otvoru, nebo po operaci tlustého střeva. Tento problém může postihovat děti s vrozenou vadou análního svěrače již od narození, stejně jako starší osoby, u nichž dochází s věkem ke ztrátě síly análního svalstva. Zvýšené riziko anální inkontinence mají také ženy trpící močovou inkontinencí.
Jak se inkontinence stolice hodnotí?
Prvním krokem je pohovor s lékařem, který pomocí cílených otázek zhodnotí stupeň obtíží a příčinu inkontinence. Rozhovor zahrnuje anamnézu porodů, prodělaných onemocnění, úrazů a aktuálně užívaných léků. Následuje fyzikální vyšetření anální oblasti, vyšetření funkce svěračů, nervové funkce při použití jednoduchých tlakoměrů nebo ultrazvuku (tenká sonda v análním kanálu, sonda proti perineu - oblast mezi pochvou a konečníkem). Podle konkrétní situace mohou být doplněna další specializovaná vyšetření.
Jaké jsou možnosti léčby?
Léčba se volí podle příčiny a závažnosti potíží. Začíná se šetrnými změnami životního stylu (strava, vyprazdňovací návyky, cvičení pánevního dna), případně léky či nervovou stimulací. Pokud tyto metody nestačí, přistupuje se k pokročilejším technikám, včetně sakrální neuromodulace nebo chirurgických zákroků (oprava svěrače, implantáty, vývod střeva). Součástí péče je i psychická a praktická podpora a speciální pomůcky.