Anální inkontinence

Možnosti léčby

 

Svépomocná opatření

  • Stravovací návyky – Dbejte na vyváženou stravu a dostatečný příjem tekutin (1,5–2 litry denně). Vyhněte se nápojům s obsahem kofeinu a alkoholu, které mohou problémy s anální inkontinencí zhoršovat.
  • Pravidelné vyprazdňování – Pokuste se vytvořit návyk vyprazdňovat se ve stejnou denní dobu, ideálně po jídle.
    Správná poloha při vyprazdňování – Doporučuje se podložit nohy malou stoličkou, aby byl konečník v přirozenější pozici. Vyvarujte se tlačení pomocí břišního tlaku.
  • Péče o pokožku v okolí řitního otvoru – Po stolici používejte jemný toaletní papír, ideálně omyjte oblast vodou. Vyhýbejte se parfémovaným mýdlům a vlhčeným ubrouskům s alkoholem.
  • Oblečení – Noste prodyšné, bavlněné spodní prádlo a vyhýbejte se těsnému oblečení.
  • Cvičení pánevního dna/análního svěrače – Svaly pánevního dna pomáhají kontrolovat kontinenci jak moči, tak stolice. Správné a pravidelné cvičení na posílení svalů análního svěrače může vést ke zlepšení problémů s anální inkontinencí. Využívají se i specializované metody, jako je biofeedback nebo elektrická stimulace.

Léky


Léky mohou ovlivnit rychlost peristaltiky střev, konzistenci stolice nebo úplnost střevního vyprazdňování.

Nervová stimulace

Jedná se o ambulantní metodu, při níž se do kůže v oblasti nad kotníkem zavádějí tenké jehličky podobné akupunkturním. Ty stimulují nervy, které ovlivňují činnost střev a močového měchýře. Pomáhá zejména při náhodném úniku stolice či naléhavém nutkání na stolici (fekální urgence).

Sakrální neuromodulace


Je pokročilá forma nervové stimulace, která využívá elektrické impulzy k udržení uzavřeného análního svěrače. Metoda je vhodná pouze pro osoby, které mají slabý, ale neporušený svěrač. Elektrody se zavádějí pod kůži v dolní části zad a stimulují nervy ovládající spodní část střeva a anální otvor. Zlepšení nebo úplné vymizení příznaků bylo zaznamenáno u 50–83 % pacientů.

Chirurgický zákrok


Pokud je nutné chirurgické řešení, je pacient odesláni na specializovanou chirurgickou ambulanci, kde se domluví konkrétní typ operačního výkonu. Před operací probíhá podrobné poučení o možných přínosech i rizicích zákroku.

Typy zákroků:

  • Sfinkteroplastika análního svěrače - Chirurgická oprava poškozeného nebo přerušeného svěrače – cílem je obnovení jeho funkce.
  • Endoskopická radiofrekvenční terapie - Pomocí tepelné energie se v oblasti svěrače vytvoří fibróza (jizvení), která vede ke stažení svalového prstence. Obvykle se provádí v lokální anestezii.
  • Antegrádní irigace - Vyplachování tlustého střeva vodou pomocí trubice zavedené přes břišní stěnu. 
  • Implantace umělého análního svěrače - Pod kůži v okolí konečníku se umisťuje nafukovací manžeta, která napodobuje funkci svěrače a umožňuje kontrolu nad vyprazdňováním.
  • Stimulační graciloplastika - Vytvoření nového análního svěrače ze stehenního svalu.
  • Stomie - Chirurgicky vytvořený vývod střeva přes břišní stěnu. Používá se jako poslední možnost, pokud není k dispozici žádná vhodná léčba.

Po každém typu léčby je důležité zhodnocení jejího úspěchu. Pokud nedošlo ke zlepšení nebo je výsledek nedostatečný, měl by lékař s pacientem probrat další možné kroky v léčbě anální inkontinence. V případě, že se pacient rozhodne v léčbě nepokračovat, jsou k dispozici možnosti praktické a psychické podpory. Ve výjimečných případech lze použít i pomůcky, například anální zátku. Existují také specializovaní poradci pro kontinenci a podpůrné skupiny, které mohou pacientům pomoci lépe zvládat každodenní situace spojené s tímto onemocněním.