Průběh vyšetření a možnosti léčby
Jak probíhá první vyšetření? Je bolestivé?
Vyšetření je nebolestivé a velmi se podobá běžné gynekologické prohlídce. Lékař s vámi nejprve podrobně probere vaše potíže (odebere anamnézu), následně provede gynekologické vyšetření s ohledem na uložení pánevních orgánů a funkčnost svalů. Běžnou součástí je také specializované ultrazvukové vyšetření pánevního dna. V některých případech je součástí vyšetření i tzv. Urodynamické vyšetření.
Znamená návštěva urogynekologa, že budu muset na operaci?
Určitě ne. Léčba vždy začíná od těch nejšetrnějších a nejméně invazivních metod. Mezi ty patří specializovaná fyzioterapie a rehabilitace pánevního dna, úprava pitného režimu, léky nebo zavedení podpůrných pesarů. K operačnímu řešení se přistupuje až ve chvíli, kdy konzervativní léčba nevede k požadovanému výsledku nebo je pokles orgánů příliš výrazný.
Jak úspěšné jsou urogynekologické operace?
Moderní urogynekologické operace (například zavedení speciálních pásek pod močovou trubici nebo operace závěsného aparátu pánevních orgánů) jsou vysoce efektivní a bezpečné. Většina pacientek po nich zaznamená zásadní úlevu a výrazné zlepšení kvality života, včetně návratu k oblíbeným sportům a aktivitám.
Proč mi lékař doporučuje řešit pokles orgánů (POP), když mě trápí hlavně únik moči a pokles nijak necítím?
Pánevní dno funguje jako jeden provázaný systém – močový měchýř, pochva, děloha a konečník se navzájem ovlivňují a potřebují správnou oporu a anatomickou pozici. Pokud lékař doporučuje řešit nejprve pokles pánevních orgánů, i když vy sama vnímáte jako hlavní problém únik moči, má k tomu tyto zásadní důvody:
- Riziko zablokování močení (efekt „zalomené hadice“): Pokud by se operoval pouze únik moči (například zavedením tahuprosté pásky) a pokles orgánů by se neřešil, mohl by po operaci nastat závažný problém s vymočením. Pokleslé orgány totiž mohou na močovou trubici tlačit a mírně ji ohýbat – podobně jako když se zalomí zahradní hadice. Když se k tomuto tlaku přidá ještě podpora nově zavedené pásky, močová trubice se může utlačit až příliš. Výsledkem by mohlo být, že se po operaci nebudete moci vymočit vůbec, močení bude velmi namáhavé, nebo Vám v měchýři bude zůstávat zbytková moč (tzv. reziduum), což bývá častou příčinou častých zánětů.
- Obnova správných anatomických poměrů: Pro spolehlivé vyřešení inkontinence je nezbytné, aby orgány v malé pánvi měly svou přirozenou polohu a stabilní oporu. Při neléčeném poklesu jsou tyto anatomické poměry změněné. Zavedení pásky do takto narušeného prostředí by mohlo vést k tomu, že její efekt nebude odpovídající ani dlouhodobý. Lékař potřebuje nejprve srovnat anatomii pánevního dna (vyřešit sestup), aby případná léčba inkontinence fungovala správně a bez komplikací.
- Vyřešení poklesu může odstranit i samotný únik moči: Jakmile se pánevní orgány operativně vrátí na své správné místo, mizí také abnormální tah a tlak na močový trakt. Odborné studie a klinická praxe potvrzují, že přibližně u jedné třetiny (30–40 %) pacientek vede samotné vyřešení poklesu k natolik výraznému zmírnění nebo i úplnému vymizení inkontinence, že operace pomocí fixační pásky nakonec vůbec není potřeba.
Jaký je rozdíl mezi robotickou a laparoskopickou (LSK) operací poklesu orgánů?
Obě tyto metody patří mezi šetrnou, takzvaně minimálně invazivní chirurgii, kdy se operuje pouze přes několik malých vpichů v břiše. Z pohledu pacientky je délka operace, doba hojení i čas strávený v nemocnici u obou postupů velmi podobná. Hlavní rozdíl spočívá v technologii, kterou má operatér k dispozici. Při laparoskopii (LSK) drží chirurg nástroje přímo ve svých rukou a průběh zákroku sleduje na monitoru. U robotické operace sedí lékař u ovládací konzole a precizně řídí ramena přístroje, přičemž je důležité vědět, že robot nikdy neoperuje sám. Robotický systém poskytuje operatérovi dokonalý 3D obraz a jeho miniaturní nástroje mají „umělé zápěstí“, které umožňuje ohýbání všemi směry. Díky tomu je šití a manipulace s tkáněmi v úzkém prostoru ženské pánve maximálně přesná a systém navíc zcela filtruje jakýkoliv přirozený třes lidských rukou. Obě metody jsou vysoce bezpečné a efektivní, přičemž robotický přístup se často volí u složitějších nálezů, kde chirurg naplno využije její technologické výhody.
Proč nemůžu podstoupit operaci sestupu orgánů a úniku moči najednou?
Ačkoliv se v určitých případech oba zákroky spojují, lékaři dnes mnohem častěji doporučují rozdělit léčbu do dvou fází, a to i u žen, které inkontinencí již prokazatelně trpí. Hlavním důvodem je ochrana před zbytečným chirurgickým zásahem. Samotné operativní řešení sestupu totiž dokáže zlepšit příznaky úniku moči zhruba u třetiny žen.
Odborné studie ukazují, že pokud by se operoval sestup i únik moči najednou, mnoho žen by zbytečně podstoupilo zavedení fixační pásky. V praxi to znamená, že abychom ušetřili jednu pacientku případné další operace, museli bychom pásku zavést hned deseti ženám s těmito potížemi. Devět z nich by tak mělo v těle cizí materiál a podstupovalo rizika s ním spojená úplně zbytečně, protože by jejich problémy s únikem moči dostatečně vyřešila už první operace.
Druhým důvodem je bezpečnost, přesnost a dlouhodobá úspěšnost. Při řešení poklesu se anatomické poměry v pánvi výrazně mění. Správně odhadnout ideální napětí pro fixační pásku v takto proměnlivém a čerstvě operovaném prostředí je složité. Pokud by se páska utáhla příliš, hrozila by po operaci zástava močení. Navíc provedení obou zákroků současně není stoprocentní zárukou – ukazuje se, že zhruba u třetiny žen problémy s únikem moči po společné operaci přesto přetrvávají. Pokud by pak byla nutná další (opravná) operace inkontinence, její úspěšnost je prokazatelně nižší než u zákroku, který se provádí jako první. Praxe navíc potvrzuje, že i když určitý únik moči po samotném řešení sestupu přetrvá, řada žen jej nevnímá jako velký problém a pro další operaci se nakonec sama vůbec nerozhodne.
Z těchto důvodů se i v našem urogynekologickém centru ve většině případů držíme tohoto rozděleného postupu (tzv. dvoukrokového řešení). Věříme, že je pro vás bezpečnější postupovat krok za krokem – nejprve šetrně vyřešit pokles orgánů a teprve s odstupem času společně zhodnotit, zda vaše tělo vůbec další operaci potřebuje. Chceme vás tak ušetřit zbytečných zákroků a zatížit váš organismus co nejméně.