Hyperaktivní močový měchýř

OAB neboli hyperaktivní močový měchýř je stav, který se projevuje častými a naléhavými potřebami močit, které mohou ale nemusí být spojeny s nedobrovolným únikem moči, i když v době, kdy močový měchýř není  plně zcela naplněný. Tento stav je důsledkem abnormálního a neadekvátního stahování svalů močového měchýře, což způsobuje potřebu močit častěji než obvykle.

Příznaky Hyperaktivního měchýře

• Urgence - náhlá a silná potřeba močit, kterou nelze odložit
• Frekvence – velmi časté močení (obvykle více než 8krát za den)
• Nykturie - probuzení za účelem se jít vymočit v době hlavního spánku

Jak funguje normální močový měchýř?

Moč se tvoří v ledvinách a do močového měchýře se dostává trubicemi-močovody. Když se močový měchýř naplní, jeho stěny se roztáhnou, aby pojaly další tekutinu. Moč je uvnitř močového měchýře udržována mechanismem podobným ventilu (svěrač močové trubice), který zůstává uzavřen, dokud nepocítíte potřebu vyprázdnit se a nedojdete na toaletu. Mechanismu ventilu pomáhají svaly pánevního dna pod močovým měchýřem, které se při kašli nebo kýchnutí napínají a udržují moč uvnitř. Když se močový měchýř naplní, začnete si uvědomovat pocit, že se potřebujete vymočit, ale jste schopni moč zadržet. Jakmile se rozhodnete vyprázdnit močový měchýř (tj. na toaletě, ve vhodnou dobu), váš mozek dá signál svalům močového měchýře, aby se stlačily a moč vyprázdnily. Současně se uvolní ventil močového měchýře a svaly pánevního dna, aby umožnily odtok moči. Močový měchýř je obvykle třeba vyprázdnit přibližně 4-8krát denně .

Co způsobuje OAB?

Příznaky OAB jsou způsobeny tím, že svalstvo močového měchýře se není schopné dostatečně relaxovat, případně se i neadekvátně a nekontrolovatelně stahuje samo.   

Možné příčiny:

• Věk - OAB se častěji objevuje u starších lidí, protože svaly močového měchýře mohou ztrácet svou elasticitu a schopnost regulovat kontrakce.
• Neurologické poruchy - Onemocnění, jako jsou Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza nebo mrtvice, mohou ovlivnit nervovou signalizaci mezi močením a mozkem, což vede k hyperaktivitě močového měchýře.  
• Hormony - U žen může být změněná hormonální rovnováha (například po menopauze) spojena s OAB, protože estrogeny ovlivňují svaly močového měchýře a močovodu.
• Funkční příčiny - Stres, úzkost nebo dokonce přílišná konzumace kofeinu, alkoholu nebo bublinkových nápojů mohou zhoršovat příznaky.

Jak probíhá vyšetření?

Vyšetření obvykle začíná podrobným odebráním anamnézy, během kterého lékař s vámi probere vaše obtíže, jejich trvání a okolnosti, za nichž se objevují. Následuje analýza moči, jejímž cílem je zjistit, zda se v moči nevyskytuje infekce nebo krev. Poté se provádí vaginální vyšetření včetně vyšetření v zrcadlech, díky kterému může lékař zhodnotit stav pánevních orgánů.

Součástí vyšetření je také ultrazvuk, jenž poskytne detailní obraz vnitřních struktur. Dále se kontroluje tzv. močové reziduum – tedy množství moči, které zůstává v močovém měchýři po jeho vyprázdnění. To se obvykle zjišťuje pomocí ultrazvuku, případně zavedením tenkého katétru.

Pacientka je také požádána o vyplnění mikčního deníku, do něhož zaznamenává množství vypitých tekutin, frekvenci močení, objem moči i případné epizody úniku během jednoho dne. Pokud je to potřeba, provádí se urodynamické vyšetření, které sleduje aktivitu svaloviny močového měchýře při jeho plnění tekutinou. Toto vyšetření pomáhá odhalit například hyperaktivitu detruzoru, a zároveň umožní stanovit kapacitu měchýře a rychlost močení.

V případě podezření na jiné příčiny obtíží, například zánět či přítomnost polypu, může lékař doporučit cystoskopii. Jedná se o vyšetření močového měchýře pomocí tenké trubice se světlem, která umožňuje přímý pohled dovnitř.

Možnosti léčby

Existuje mnoho různých způsobů léčby OAB.  Nejzákladnější jsou změny, které můžete provést ve svém životním stylu a farmakologická léčba.   

Změny životního stylu:

• Vynechat nápoje obsahující kofein,  perlivé nápoje, slazené nápoje  a alkohol
• Dostatečný pitný režim 1,5 až 2 litry denně. Zároveň je nutné zabránit nadměrnému příjmu tekutin
• Trénink močového měchýře - močení „pro jistotu“ může zhoršovat OAB, protože močový měchýř si zvykne zadržovat méně moči. Trénink močového měchýře proto vede k postupnému prodlužování intervalů mezi návštěvami toalety a k vědomému oddalování močení, aby se měchýř naučil pojmout více moči

Léky:

• Léky ovlivňující svaly močového měchýře - cílem léčby je dostatečná relaxace svalů močového měchýře tak, aby nedocházelo k jejich mimovolnému stahování, ale naopak zvětšování kapacity močového měchýře
• Antidepresiva - někdy mohou být použity léky, které ovlivňují nervovou signalizaci a pomáhají zmírnit příznaky
• Léky snižující produkci moči v noci - vhodné pro pacienty trpící nycturií a noční polyurií (časté močení v noci) 

Existuje celá řada různých léků, které mohou pomoci při hyperaktivním močovém měchýři. I když vám je lékař předepíše, je stále důležité kontrolovat, co pijete, a snažit se močový měchýř trénovat. Léky jsou navrženy tak, aby vám umožnily vydržet déle, snížily četnost nutnosti chodit na toaletu (ve dne i v noci) a omezily únik moči. Léky způsobují u některých lidí vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, zácpa, či rozmazané vidění. Někdy je nutné vyzkoušet několik různých léků, než najdete ten, který Vám bude vyhovovat nejlépe. V některých případech může dojít po léčbě k úpravě stavu, tak, že je možné léky vysadit.

Změna příjmu tekutin, trénink močového měchýře a léky fungují u naprosté většiny žen s OAB. Pokud je však léčba neúspěšná, případně je efekt nedostatečný, může Vám být nabídnuta další léčba:

• Aplikace botulotoxinu do stěny močového měchýře. Botulotoxin se aplikuje do močového měchýře pomocí malinké jehly za kontroly cystoskopu v lokální anestezii. Způsobuje uvolnění svaloviny močového měchýře, což pomáhá při naléhavosti a umožňuje močovému měchýři se uvolnit a udržet větší objem moči. Účinek botulotoxinu trvá ve většině případů 6-9 měsíců, poté může být nutné injekce opakovat.
• Perkutánní neurostimulace - pomocí elektrody umístěné na kůži se stimulují periferní  podpovrchové nervy nejčastěji dolních končetin, čím ovlivňují nervovou kontrolu dolních močových cest. Léčba většinou probíhá v týdenních případně denních intervalech (dle typu přístroje) během několika sezení.
• Sakrální neuromodulace - jedná se o přímou stimulaci nervů v oblasti křížové kosti, které ovládají funkci močového měchýře. Zahrnuje implantaci nervového stimulátoru do oblasti hýždí (podobně jako kardiostimulátor). Pacient si je pak schopen neurostimulátor ovládat pomocí přiloženého mobilního telefonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně invazivní léčbu, je vhodná spíše pro pacientky, u kterých nebylo možné dosáhnout zlepšení pomocí méně invazivních metod.

Správnou terapeutickou metodu Vám doporučí Váš lékař po konzultaci s Vámi.